Umělá sladidla, skrytá hrozba i v "bezpečných" dávkách?

Aspartam a další umělá sladidla jsou dlouhodobě propagována jako zdravější alternativa k cukru. Používají se v široké škále produktů – od dietních nápojů přes žvýkačky až po nízkokalorické sladkosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) a další instituce stanovily limity pro jejich denní příjem (tzv. ADI – Acceptable Daily Intake), které považují za bezpečné. Rostoucí množství vědeckých studií však naznačuje, že i tato "bezpečná" množství mohou být spojena s vážnými zdravotními riziky.

Aspartam a jeho kontroverze

Aspartam je jedno z nejrozšířenějších umělých sladidel na světě. Přestože byl schválen mnoha regulačními orgány, jeho dopad na zdraví je stále předmětem vášnivých diskusí. Po rozkladu v těle se aspartam mění na tři složky: kyselinu asparagovou, fenylalanin a methanol. Zatímco v malých dávkách jsou tyto látky obecně považovány za neškodné, v nadměrném množství – nebo při dlouhodobém užívání – mohou být toxické.

Škodlivé účinky, nemusí mít jen vysoké dávky

1. Neurologické problémy: Aspartam je spojován s bolestmi hlavy, migrénami a dokonce i s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Fenylalanin může ovlivňovat hladiny neurotransmiterů a narušovat mozkovou činnost.

2. Záněty a oxidativní stres: Některé studie naznačují, že aspartam zvyšuje oxidační stres a podporuje záněty, což může vést k chronickým onemocněním, včetně kardiovaskulárních chorob a rakoviny.

3. Rakovina: Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v roce 2023 zařadila aspartam mezi "možné karcinogeny". Přestože zatím není dostatek důkazů pro jednoznačné závěry, existují studie, které naznačují, že dlouhodobé užívání může být spojeno se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny.

4. Metabolické problémy: Ačkoliv se sladidla používají jako alternativa k cukru, mohou narušovat citlivost na inzulin, podporovat vznik obezity a diabetu 2. typu. Paradoxně tak nepomáhají s hubnutím, ale mohou zhoršovat metabolické zdraví.

"Bezpečné" dávky nejsou tak bezpečné

WHO stanovila pro aspartam denní příjem na 40 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pro člověka vážícího 70 kg by to znamenalo asi 2,8 gramu denně – množství odpovídající přibližně 14 plechovkám dietní coly. To na první pohled vypadá jako vysoká hranice. Problém však spočívá v tom, že účinky aspartamu a jiných sladidel nejsou vždy závislé jen na dávce, ale také na pravidelnosti užívání a individuální citlivosti.

Navíc je třeba vzít v úvahu kombinovaný efekt – mnoho potravin obsahuje různé druhy sladidel a jiné chemické látky, které mohou společně ovlivnit zdraví.

Další umělá sladidla: Stejný problém?

Kromě aspartamu jsou často používána i jiná umělá sladidla, jako například:

• Sacharin: Spojován s rakovinou močového měchýře u laboratorních zvířat. U lidí může narušovat střevní mikrobiom.

• Sukralóza: Výzkumy naznačují, že může ovlivnit střevní bakterie a podporovat záněty. Při vysokých teplotách se dokonce může přeměnit na toxické látky.

• Acesulfam-K: Spojován s negativními vlivy na kardiovaskulární systém a metabolismus.

Skutečně potřebujeme sladidla?

Přestože sladidla umožňují snížení příjmu kalorií a nahrazují cukr v mnoha produktech, stále více odborníků upozorňuje, že jejich přínosy mohou být nadhodnocené a rizika podceňována. Problém je zejména v tom, že sladidla mohou zkreslit vnímání chuti, vést k přejídání a dlouhodobě narušovat přirozené metabolické procesy.

Co tedy dělat?

• Omezit konzumaci průmyslově zpracovaných potravin a nápojů obsahujících sladidla.

• Nahradit umělá sladidla přírodními alternativami, jako je stévie nebo erythritol či domácí med, které mají menší rizikový profil.

• Zaměřit se na snížení celkové spotřeby sladkých chutí ve stravě, což pomůže obnovit zdravější vztah k jídlu.

Závěrem lze říci, že umělá sladidla, včetně aspartamu, nejsou zdaleka tak bezpečná, jak se tvrdí. I v množstvích považovaných za bezpečné mohou představovat zdravotní riziko, zejména při pravidelném a dlouhodobém užívání. Otázkou zůstává, zda je jejich přínos dostatečně velký na to, aby ospravedlnil jejich používání – a pro mě je odpověď jasná:  s pokorou říkám NE

Autor článku: Daniel Dietl - Masáže Plzeˇn a cvičení SM Systém